Pinec v Nezvěsticích

Ty vole skleróza! Jinak se to nedá ani zahájit. Nemám jinou omluvu. Měl jsem 2 týdny na sepsání hlášení z výjezdu Zbiroh - Kralovice, ale prachsprostě jsem si na to nevzpomněl... Ajc-hajmr jak řemen. Jak to se mnou jednou dopadne...

Začneme tedy chronologicky. Do Zbiroha jsme vyrazili jen 3, protože Sláveček chyběl z nejkrásnějších možných rodinných důvodů. Dcera Eliška, zdravá, krásná, ideální míry. Přece mu jí domů z porodnice nepoveze někdo jinej... Chvíli jsme zkoušeli přemlouvat oddílovou legendu V. Havlíčka, který by v 79. letech zapsal start v KP1, ale ten nakonec zdvořile odmítnul. Já osobně jsem byl docela skeptik, ale Váša nekompromisně tvrdil, že to dáme. A ono to vyšlo! Soupeř sice kladl tuhý odpor, ale nakonec jsme to zvládli.

Do Kralovic jsme jeli se zastávkou na Oseku, kde jsme vyčkávali na Slávečka. Ten natěšeně přislíbil účast, ale start utkání nakonec nestihnul. Na 1. kolo dvouhry už dorazil. Co si budeme nalhávat - bylo to prd platný. Takže jsme to zase museli urvat jen 3. Slávečku, zase jsi to posral. Ale tentokrát ti to promineme...

A blížíme se k poslednímu domácímu dvoukolu. Ráno Stříbro. Když jsem viděl soupeře ve dveřích, tak mi bylo hned jasný, že to bude dřina. Start z říše snů - 4:0. Hodo v těchto okamžicích (jako obvykle) slyšel cvrlikat kanárky ve větru... Dál už to tak hladce nešlo. Ze 4:0 na 5:7, následně 6:8. Poslední série ale byla naše. Když to tak vezmu, to utkání mělo všechno. Nahoru, dolů, emoce, napětí, infarktový závěr. O ten se postarala naše superstar Hodo, který přehrál do té doby nepřekonaného Pepu Hošťálka. Hodo ukázal, že v jeho hře je přímá úměra - čím lépe hraje soupeř, tím lépe hraje on. Sice to funguje i obráceně, ale naštěstí to bylo tentokrát "nahoru".

Odpoledne Chodová Planá. Oslabený soupeř sice zaznamenal čestný úspěch, ale to nám náladu nezkazilo. 8 bodů doma a to se počítá. Bohužel jsme se nějak zapomněli fotit, takže přikládám jen foto z předchozího výjezdu.

Pic M.