Pinec v Nezvěsticích

Jestli bych měl shrnout jedním slovem poslední sobotu: kultura. Přidám ještě ale nějakou tu větu, aby se obrázek alespoň trochu vybarvil.

Vyvezl nás Sláveček. A to je, samo o sobě, docela pecka. Zánovním vozem značky Chundaj červené barvy, kterému se vůbec nic nelíbí a i prdnutí na zadní sedačce okoření výstražným alarmem. Ale co, z místa A do místa B nás dovezl. Ráno ve Stodě to bylo vlastně dobré, i když na některých členech našeho družstva byla poznat lehce uvadající morálka. Naštěstí si to už mohli dovolit, protože postup byl prakticky stvrzen už před dvěma týdny. Stodská uvolněná a přátelská atmosféra, v kombinaci s naší, již zmíněnou morálkou, hned po příjezdu zaváněla průserem.

Naštěstí pro nás se tak nestalo a kolektivním výkonem jsme to dotáhli do vítězného konce. Následoval společný oběd, který se vyloženě povedl. Hlavní roli převzal Váša. S heslem "bratři ve zbrani" mu zdatně sekundoval Hodo, ale na Vášu neměl. Po nějakých 20 minutách po příchodu do restaurace bylo jasné, že od tohoto okamžiku už to bude jen a jen kultura.

Nálada byla výborná, zmíním jednu konverzaci s obsluhou (slečna s permanentním motýlkem):
Vašík: "Slečno, vy jste taková pěkná... A použitelná..."
Ona: "Děkuju."
Vašík: "Nešla byste..."
Ona: (skočí mu do řeči) "Nešla!"

Chvíli jsme se rozmýšleli, jestli má smysl jezdit na odpolední utkání do Plzně, ale jeli jsme. Bylo mi jasné, že dokud to ještě jde, musím pořídit aspoň nějakou fotku, aby nám věřili, že se to vůbec hrálo. Naštěstí jsem v sobě našel aspoň trochu morálky, ale i ta snaha byla tentokrát hodně náročná.

Pic M