Pinec v Nezvěsticích

18 února, 2025 25 února, 2025 Martin Šilhánek

Mám skluz. Velkej. Měl bych s tím něco dělat, ale nějak není chuť. No nic, musím se přinutit.

Takže dnes se podíváme zpátky do minulosti na to, jak… jsem měl moribundus a kvůli tomu, po X letech, vynechal zápas. Se*e mě to ještě teď. Ráno mě zaskočil Jirka Lang, odpoledne Láďa Skřivánek. Pánové děkuji, zachránili jste čest oddílu. S Mirošovem padli, odpoledne se Sokolem V. výhra. Lepší to být nemohlo, spokojenost.

O týden později nás čekal vrchol roku. Krajský přebor jednotlivců u nás ve školní hale. Byl jsem čerstvě po moribundu, ale oddíl jsem reprezentoval. Měl jsem toho dost, ale aspoň jednu výhru jsem doslova „urval“. O to lepší to ale bylo v bufetu! Letos se toho ujali Váša s Hodem! Nevídané. Trochu jsem se toho bál, ale naštěstí jim po celou dobu asistovala Andrea Vyletová, které tímto moc děkuji. Proběhlo to na jedničku. I když já jsem byl na 4-, protože jsem nějak zapomněl zaplatit účet. Ale svůj dluh jsem už splatil. Ještě bych měl zmínit, že si mě opět vybrala jako kouče má oblíbenkyně Aneta Matoušová, kterou jsem pak zkušeně dovedl až k titulu přebornice. Jsem fakt dobrej. Anet, nemáš zač.

Za dalších 7 dní jsme hráli doma se Zbirohem a Těněmi. 2x výhra 10:2. Pokaždé to zachránil Hodo, který nechtěl dopustit stav 7:1 a zkušeně tak zamezil katastrofě. Za to mu děkujeme. Je to borec, co se dokáže obětovat pro tým!

Po pauze jsme vyrazili na venkovní výjezd na SKUŘ a do Klabavy. Bohužel jsem si v mezičase, kvůli trestuhodné neopatrnosti, rozbil na ledě držku a byl jsem tam k ničemu. Tedy úplně ne, svou chromost se mi ještě povedlo zamaskovat při čtyřhře. Ale to bylo všechno. Vzali jsme tedy na výlet Pepu Hrádka, který se sice snažil, ale výkonnostní rozdíl byl nad jeho síly. Ale byla to škola života, co se počítá. Hodo rozléval absint, protože nebyl rum. A ty moudra… Zkušenost k nezaplacení. Bohužel jsme se nevyfotili, ale to ani před dvěma týdny doma. Nějak to flákáme.

Po příjemné polední pauze jsme vyrazili vstříc druhému vrcholu sezóny, utkání v Klabavě. Tady nás posílil i druhý junior Hrádek, Dan. Hodo nechtěl hrát a uvolnil své místo našemu dorostenci. Kluci bojovali o 106, sice bez bodu, ale se ctí a za to jim moc děkujeme. Po konci utkání radši ihned odjeli, i když divočina to vlastně ani nebyla. Poklidně jsme poseděli, já po pár kořalkách začal usínat… Krize. Nešlo hrát a navíc se nepotkávám s formou ani při konzumaci alkoholu. Naštěstí jsem to včas zarazil, protože s opičkou na zádech je to špatný. Domácí nám navíc připravili pohoštění a i díky tomu to bylo celkem v pohodě.

Zajímavá byla rozhodně cesta domů. Vašík po hodině naléhání objednal taxi a přijela pro nás řidička! Žena! Vašík, který vůbec odjet nechtěl, najednou do auta sprintoval, jako by to byl Bolt! Tohle měla být humorná narážka na to, že to Bolt vlastně byl.

Vašík naskočil na sedadlo spolujezdce a ve svém obvyklém stavu, zvaném „I’m sexy and I know it“, to rozjel naplno. Za normálních okolností by jsme ho vůbec nemohli naložit do auta. Ale teď... Musím říct, že normálně by po usazení do 10 vteřin vytuhnul. Ale když má motivaci, vydrží i celou cestu! Neuvěřitelné. Ještě bych zmínil, že paní z neznalosti téměř urval elektricky zavírané dveře do kufru. No jo, kluk z vesnice. Celou jízdu pak hýřil šarmem a rozdával neodolatelné nabídky. Asi nejvyšší hodnotu měla pozvánka na víkend do Ostravy. Ještě teď nechápu, jak to mohla odmítnout. Kdybych byl žena, rozteču se jako zmrzlina na horké letní pláži.

A pak odjela. Bez polibku, bez objetí, žádná muchlovačka. Ale i tak byla sympatická. Paní řidičko, jestli náhodou budete číst tyto řádky a uvědomíte si, o co jste přišla, napište. Číslo na Vašíka rád poskytnu.