Pinec v Nezvěsticích

Fakt to jde se mnou z kopce. Zapomněl jsem na vánoční i novoroční přání. Promiňte, nemám sílu teď něco tvořit a "péefek" jste určitě už viděli dost. Zapomněl jsem i na první letošní utkání. Ono v tomhle případě stejně není na co vzpomínat. Protože ale vím, že se občas nejde někdo, kdo zdejší příspěvky čte, zmíním tedy pár slov.

V sobotu se potkali 2 družstva z opačných pólů tabulky. Nabušená skvadra proti partičce, která se sejde sotva na zápas. Co je o to horší, i na pivo se sejde sotva 2x za rok. Nikomu z nás se do toho v sobotu moc nechtělo, nicméně chceme to odehrát se ctí. Pánbůh ale nebyl doma, vyhráli jsme se Slávečkem čtyřhru!!! Sice to vůbec nebyl ping pong, protože za 3 sety jsem akorát párkrát podal a zahrál jeden „anbilívebl“ kontra top spin. Zbytek totiž zařídil Sláveček. Buď tam poslal soupeřům přesně mířenou nekompromisní bombu, nebo úplně stejně nekompromisní totálně neřízenou bombu. Výsledek? Moje suchý tričko, vyjma Slávka si nikdo ani nepinknul a vítězíme 3:0. Už to začínám chápat. Vyjádření „nedat soupeřům šanci“ dostává díky Slávečkovi úplně nový rozměr. Protože můžeš sice prohrát, ale pokud chce soupeř hrát, tak stejně nemá šanci. Další zápasy nestály za řeč, než se téměř na konci utkání rozzářila hvězda dne, Hodo. Pojď sem, kam jdeš. Ještě poslat na párek jako Radek Štěpánek v nejlepších letech. Přesně nám ukázal, že trénovat opravdu nemá smysl. Když to máš v ruce, trénink nepotřebuješ.

Pic M.