Pinec v Nezvěsticích

Už to bude rok,
co jsi spiny dával
A teď najednou,
mineš nejednou.

Trochu vázne hra,
to se někdy stává,
Taky hned co říct,
kurva, hrál jsem líp.

A ty se ptáš co já,
jsem dřevák, jak to dám?
No hrajem jak se dá,
s pivem nejseš sám.

Tak nějak by se dala popsat naše situace před úvodním utkáním s Klabavou. Bohužel nemáme zlato v hrdle jako Helenka, takže jsme to radši nikomu nezpívali (aby neutrpěl duševní újmu). Jestli bych chtěl ještě něco zmínit, tak je to zdejší "publikum". V průběhu toho téměř roku, co se nic nedělo, se ozývalo docela dost bulváru chtivých duší, kterým zdejší nečinnost přišla až podezřelá. No nebylo fakt o čem, i když psaní o ničem mi vlastně celkem jde.

Teď k věci... A tak zase po roce, přicházejí Vánoce! Sorry, vlastně Klabava. Repete po dvanácti měsících. Hodo a Veny měli natrénováno, zbytek na tom byl trošku hůř. Ale to nevadí, máme přece bír! To na to pak člověk není sám a hraje se líp. Když pak ještě oblíbený soupeř přiveze lahvinku originální "Tomanovice", forma se automaticky zvedá až do výšin. Nechci úplně psát, že by se soupeř porazil sám, tak to určitě nebylo. Ale pomohl doplnit nádrž. Výsledek tedy velmi příznivý. Ono to vlastně nemělo chybu. Po dlouhé době sport, oblíbený soupeř, atmosféra... Jen ať to vydrží.

M.