Akce Humpolec poprvé
Na přání mnoha fanoušů přináším reportáž z víkendového turnaje v Humpolci, města, kam se přestěhoval Hliník. Zatímco staré pardály z áčka doplnily mladé nadějné pušky, někteří áčkaři pokračovali v dovolenkování a po všech těch Třeboních a Welnesech na Moravě jsem zvědavej, zda se aspoň rozběhnout. To víte to máte samé výřivky, diskárny, welnesy, drinky, červené víno, bílé víno ....
Odjezd do Humpolce se docela zdařil, příjezd na místo byl již ale horší. To víte to máte Šťáhlavy, Rokycany, Hořovice, v Berouně Beroun, Prágl, ... Pořadatelé aktivně tak přesunuli náš zápas na později, ale když viděli, že z velmi dobře zaparkovaného žlutého cadilacu vystupují hráči s kelímky od mekáče, moc nevěřili, že důvodem byla nahlášená zácpa na dálnici. To víte, to máte Mc Menu, Big Mac, vanilkový šejk, čokoládový šejk, hranolky, ....
Takže s hodinovým zpožděním jsme vlétli na domácí a smetli je asi o 3. Zápas se hrál na mokrém tartanu. V rozích na mokrém mechu zarostlém v tartanu. Na tento povrch přestávaly platit ponožky přes boty a zatím žádná firma s třemi pruhy ještě nevynalezla na toto speciální obuv. Ani vietnamští prodejci ponožek všech druhů si s tím nevědí rady.
Zpátky na hřiště, následoval oběd v místním hotelu. Při obědě se z řad obránců ozvalo, že ten Bernard zase není tak špatnej, na což reagoval trenér objednáním bramborových knedlíků. To víte, to máte brambory, hladká mouka, hrubá mouka, vejce, sůl, míchat, kynout, ... a tak se výroba časově protáhne. Za tu dobu si výčepní postupně prošlapal cestu výčep - terasa - výčep a byl pak docela rád, že po zaplacení nás vidí odcházet. Na cestu nám mával vlhkým kapesníčkem, kterým stíral pot z pleše po náročném pohybu hospodou. V tu dobu ale nevěděl, že to byl teprve první poločas, a že se navečer vrátíme na 2. půli plus prodloužení a pokutové hody.
Zatímco Opatovičtí již při zpoždění nás o 40 minut po původním začátku se důkladně rozcvičili, nás hnal do šaten domácí pořadatel a nervozní diváci se rychle převlíct do sportovního úboru. K tomu z amplionku vyhrával Český rozhlas Praha, stanice Vltava 3 asi největší hity této stanice. Domácí diváci tak hnali opatovičtí házenkáře, kteří ale narazili několikkrát do středové zdi naší obrany, čímž se výrazně přiostřilo. Naštěstí tu byl zachránce rozhodčí Váca, který než aby pustil tvrdší hru, raději nepísknul jasné prorážení na našeho střeďáka a tím se vlila krev ze hry na naše hlasivky. Váca byl rozebrán od loňského zářezu v Rokytnici až po dnešní pouťák v Humpolci. Tím se opět přepsala historie turnaje, kdy byla poprvé udělena červená karta v historii, ale nutno dodat, že šlo teprve o 69. ročník. Na červené kartě kromě Opatovic vydělal nejvíce domácí stánkař, protože správně dle pravidel NH musí hráč opustit i střídačky a u okýnka byla zrovna volno.
Pak jsme spláchli Chomutova šli na večeři. Zatímco Opatovičtí psali do kroniky turnaje, že večerní program byl velmi slabý, my jsme tam napsali, že takový bohatý večerní program jsme nečekali. Sice po zprávách v osm šla unavená část výpravy spát do prvního patra, druhá část výpravy si dáchla v přízemí. Zbytek sledoval výkon našich oštěpařů na MS a dobrý hod našeho Vadlejcha probudil výpravu v přízemí a se slovy: je to pryč jedeme dál se pokračovalo. Dosud jsem třeba nevěděl, že v oštěpu padají góly a každý hod se musí oslavit jako gol v hokeji. Pak následoval výpadek Bolta, ale jeho píchnutí ve svalu nás neodradilo dokončit jamajskou štafetu až do cíle, venku před provozovnou.
Cílem štafety bylo konečně najít Hliníka, který se sem odstěhoval. Bohužel v tuto hodinu již nebyly otevřeny žádné zámky a hrady, ale jen putiky. Přestože hledání bylo důkladné, Hliník nikde. Chtěl bych tímto poděkovat hodným a obětavým domorodcům, kteří nás při málo světla navigovali na cestě domů a za jejich vstřícnost. Také jednomu cikánskému synkovi, že dovedl naši výpravu před cíl, i když bylo zamčeno.
Nedělní finále s Opatovicemi byla nádherná házená, výborně zahráli všichni, zvláště mladé pušky. V první půli nás Váca ještě zařezával, ale když o půli domácí pořadatel zjistil, že náš článek v kronice turnaje je delší než pana Bittnera, najednou se hra otočila a dokonce i Váca si Bažiho udobřil písknutím prorážení. Přesto si myslím, že Váca k nám do Vegas nikdy nepřijede ...
Zápas skončil remízou a tak pokutové hody. V poslední sérii za nerozhodnutého stavu se projevil náš kapitán a gestem fair play nechal vyniknout domácího brankáře, takže za to nás určitě pozvou i za rok, kdy toho Hliníka už musíme najít. Vytvoříme rojnici, to by hergot bylo, aby jsme nic nenašli. Neoficiální verze kapitána ale byla, že radši nedal, aby ten pohár jsme za rok nemuseli někde hledat při odjezdu v sokolovně, budit lidi atd....
Prezident klubu a zdravotník Jarmil prezentaci brankářům Kubísovi a Zdendovi, v obraně Míšovi, Bažimu, Kubovi a Šilhimu a v útoku Mirdovi, Ondrovi, Zelímu, Vojtovi a Máťovi P.S. Kde je ten Hliník?.
