Polovina soutěže je za námi
Polovina soutěže je za námi. Původně odpolední, sobotní zápas, jsme po dohodě předehráli ve čtvrtek večer. Ale ta dohoda nebyla „jen tak“, soupeři z Dobřan si to museli zasloužit. Ale musím uznat, že se jim to povedlo. 
Za normálních okolností by to bylo nejzbytečnější utkání sezóny. Na jedné straně družstvo, kde se soupiska vůbec nepotkala se soutěží, na druhé straně my. Bez ambic, bez dlouhodobé přípravy, ale zase se spokojeným pocitem, že patříme i tak, spíše nahoru než dolů.
Ale jestli Vás zajímá, jak to bylo: Řídil Sláveček. Dobrý. Po příjezdu jsem cítil totální demotivaci něco vůbec hrát. Pak jsem si řekl, že to aspoň zkusím, když už jsem přistoupil na tu předehrávku, což mi zbytek družstva nechával náležitě sežrat. Ale fakt to nemělo smysl. Sice jsem posledních 14 dní ping pong nevynechal (záměrně nepoužívám slovo „trénink“) a vlastně bych měl být rád, že jsem měl čest si zahrát s takovými legendami sportu, jako Václav Hobl a nestárnoucí Václav Havlíček. Hlavně mě asi poznamenal Venca Havlíček, který mi ještě dodal sebevědomí tím, že mi vysvětlil, že to ty děti učím blbě a že to, co jim ukazuju, v životě neviděl. Tak ještě abych měl výsledky… 
No zpátky do Dobřan. Čtyřhru se Slávečkem umíme fakt dobře. Kdyby si to v jednom setu soupeři nepokazili sami, tak by to bylo staré známé „ani jsem si nepink“. Dvouhry radši nekomentuji. Ale vlastně jo! Hodo udělal bod! Sláva jemu. Ještě, že ho máme. Spoluhráči mi pak dali ještě náležitě sežrat to, že jsem za stavu 1:9, pivu a 4 rumech, dal WO. Fakt nemám formu, ani na jedno. Jak asi dobře tušíte, zase to nebylo o sportu. Sice je v Dobřanech nová a krásná hala, ale vzpomínalo se hlavně na časy staré, tmavé herny, s pověstnými trámy střešní konstrukce v hracím prostoru. Následná tiskovka se velice vydařila a potěšila nás i přítomností místní legendy, pana Jana Vachovce. Kdyby to nebylo ve čtvrtek, rozhodně bych „po dvou“ neodešel. Posílám pozdravy a díky do Dobřan, užili jsme si to.
V sobotu dopoledne jsme pak vyrazili do Nýřan. Očekával jsem boj a byl to boj. Přetahovaná o každý bod a od začátku jsme to byli my, kdo musel dohánět. Ale Váša chytil formu a díky jeho 4 a půl jsme to nakonec otočili na 10:7. Bohužel ani fotka, opět v zápalu boje… Takže po polovině soutěže si držíme pěkné 4. místo. Rozhodně je to nahoru blíž, než dolů. A to je fajn.
Ještě mám v plánu vytvořit nějaké vánoční přání, ale kdyby mi to náhodou nevyšlo, tak mi to promiňte. Děkujeme našim věrným fanouškům za přízeň a po novém roce se opět přihlásíme.
Pic M.
